POPIS ZVĚŘE MYSLIVECKOU MLUVOU

Následující výčet představuje pouze stručnou ukázku unikátní české myslivecké mluvy. Jsou zde uvedeny nejběžnější výrazy, se kterými se lze v myslivecké praxi setkat.

A

adept – uchazeč

aplaudování – u dančí zvěře – mávání kelkou (ocasem). Také šlehání, švihání, tleskání.

B

bachyně – samice prasete divokého

bakadla – oči zajíce

bákání (bekání, lekání) – varovný hlas vyplašené srnčí, jelení a dančí zvěře

bakuláč – jedinec v počáteční fázi růstu paroží

balabán – napodobenina ptáka určená k přilákání zvěře

balamut – lovecký pes vystavující drobné ptáky

barva – krev zvěře a loveckých psů

barvář – skupina loveckých psů určených ke sledování postřelené zvěře

barvit – krvácet

baskule – lůžko hlavně

bažantárna – komora na přezimování bažantů

bažantice – samice od bažanta

bažantnice – soustava lesních porostů a polí určená k chovu bažantů

besedovat – držet se pohromadě – hrabaví ptáci či zajíci

bezoár (jelení pižmo, světlomaz) – výěšek žlázy v koutku oka u jelení a dančí zvěře

bezoárové koule – kulovité zbytky nestrávené potravy v předžaludcích či střevech spárkaté zvěře

běh – noha zvěře srstnaté, dropa, divokého krocana a loveckého psa

běhák – noha dropa a krocana

běl – tuk spárkaté zvěře parohaté a rohaté

bizam – kožešina ondatry

bobčit – trousit bobky

boční (jelen) – mladý jelen neúčastnící se říje

borlice – menší trubka k loveckému troubení

bouchal – lovec který mnoho střílí a málo trefuje

brakýř (honič) – plemeno loveckých psů, které zvěř hlasitě nahání na lovce

brát – paši – pastvit se; vítr – větřit

broukání – krátký slabý hlas jelena v říji, jímž se ozývá obvykle v kališti

březňačka – kachna divoká

březňák – zajíc

březost – období, kdy samice srstnaté zvěře nosí v těle plod

buchtování – rytí prasete divokého

bulkáč (bulkař, paličkáč) – roční srnec nebo daněk s krátkým parožím bez růže

buřeň – hospodářsky bezvýznamná složka přízemní vegetace v lese

C

celibátník – lichý koroptví kohoutek používaný při výchově osiřelých koroptvích kuřat

Č

čabraka (sedlo) – oboustranná bělavá skvrna na bocích muflona

čárování – kladení stop v přímé čáře

čekalka – druh zálomku

čekaná – způsob individuálního lovu

čenich – nos šelem

černá zvěř – prase divoké

červená zvěř – zvěř jelení, dančí, srnčí, sičí

čiplenka – mladá samice parohaté zvěře, která se dosud neúčastnila říje

čiřikání – hlas koroptve polní

čtyřče – kombinovaná dlouhá lovecká zbraň se dvěma hlavněmi brokovými, jednou kulovou a jednou malorážkovou

D

divočák – prase divoké

divočice – kůže jakékoliv zvěře

divočina – zvěřina

dlaň – lopatovitá část daňčího paroží

dobrý čas – období, kdy je spárkatá zvěř tučná, zpravidla před říjí

dohledávka – hledání poraněné drobné zvěře pomocí psa

dorážení – útočení loveckého psa, šelmy či dravce na kořist

dosled – hledání poraněné spárkaté zvěře

drbat se – otírat bahno z kaliště o strom

drnošlap – bažant

drob – jedlé části vývrhu zvěře

drobná zvěř – menší savci a ptáci

dřevolezka – veverka

dubleta – výstřel ze dvou hlavní bez odlícení

důlek – bažantí hnízdo

dupání – varovný úder zadními běhy králíka divokého

dvoják – dvojhlavňová kulovnice s hlavněmi vedle sebe

dvojka – dvojhlavňová brokovnice s hlavněmi vedle sebe

dýchánek – místo, kde se koroptve v zimě přes noc těsně k sobě přitisknuté zahřívají

E

exteriér – vnější znaky těla zvířete

F

ferina – liška

fialka – žláza na hřbetu liščí oháňky

fíky – pachové žlázy na hlavě kamzíka

flémování (frnění, šklebení) – ohrnutí horního pysku a obnažení horní čelisti jelena

fretkování – norování divokých králíků za pomocí fretky

frkání – kašlavé zvuky provázené pohazováním hlavou srnčí zvěře, která se snaží zbyvit nosních střečků

funění – zvuky divočáka, jezevce, vydry a kun

H

háčky – zahnuté konce růžků kamzíka

hák – ukončení krajkování daňčí lopaty

háky – špičáky bachyně

halali – univerzální hlahol k poctě ulovené zvěře

hermelín – zimní kožešina hranostaje

hlásič – pes, který při dosledu zůstává u nalezené zvěře a ozývá se štěkáním

hlodáky (struhy) – řezáky hlodavců a zájicovitých

hnědák – pes hnědě zbarvený

holá zvěř – samice a mláďata zvěře spárkaté bez trofeje

hon – společný lov na drobnou zvěř

honcování – páření zajíců a králíků provázené souboji

honič = brakýř

hopkání – pomalý pohyb zajíce a králíka

hopsání – běh daňčí zvěře

houně – kožešina medvěda

hovoření – hlas bažantího kohouta po večerním zahřadování

hrabánkování – odhrabávání půdní pokrývky  zvěří parohatou

hraby – místa po hrabánkování

hrad – doupě ondatry nebo bobra

hrobař – pes, který nalezenou zvěř na místě zahrabává

hrozny – tvrdý trus jelení zvěře

hrudky – trus srnčí zvěře

hryz poslední – úlomek vkládaný do svíráku ulovené spárkaté zvěře

hřadování – odpočívání nebo nocování některých ptáků na dřevinách

hříva – prodloužená srst na spodní části krku jelena nebo muflona

hubertka – zkostnatělá chrupavka v srdci spárkaté zvěře

hubičkovat se – chování holubů v době zásnub

hudrování – hlas krocana

huhlání – hlas výra

hukání – krátký hluboký hlas jelena v říji

CH

chmýří – prachové peří mláďat pernaté zvěře

chovný kus – vybraný k chovu, splňující podmínky chovu

chrutí – říje prasete divokého

chudý ve zvěřině – zesláblý, vyhublý

chvaty – pařáty dravců

chvost – ocas veverky a norka

chvostky – prodloužená srst na konci slechů rysa a veverky

chybit – minout cíl

J

jádro – maso šelem

jednuška – jednoranová brokovnice

jelenice – kůže jelení zvěře

jesle – zařízení pro přikrmování zvěře suchou pící

jistit – všemi smysly zkoumat okolí

K

kačírky – zatočená pírka na ocase kačera březňačky

káchání – hlas kachny

kalhotky – peří na stojácích některých dravců

kaliště – kaluž s řídkým bahnem, v níž se černá a jelení zvěř kaliští

kamžení – poštěkávání lišky v noci

kamzičí vous – prodloužená srst na hřbetě kamzíka

kanec – samec prasete divokého

kaňkování – období páření psovitých, kočkovitých a lasicovitých šelem

kazatelna – krytý posed, pozorovatelna

kelce – špičáky jelení zvěře

kelka – krátký ocas spárkaté zvěře (vyjma divočáka), medvěda a bobra

kladení – porod parohaté a dutorohé zvěře

kláskování – lákání bažantí zvěře klásky obilovin k zásypům

klektáky – špičáky v horní čelisti kňourů

klín – ocas bažanta

klovec (klubec) – zobák hrabavých ptáků

kmen – základní stav zvěře (kmenový stav)

kmotr – jezevec

kmotra – liška

kníry – vousy šelem a dropa velkého

knoflíkáč – roční srne s mámo vyvinutými parůžky – špičkami

kodrcání – část hlasového projevu tetřívka a bažanta v toku

komolá zvěř – bez trofeje, holá

komora – oblast, kde se zdržuje nejvíce zvěře, je zde omezen její lov

koruna – rozvětvení vrcholu jeleního paroží (min. tři výsady), jelen s korunou je korunový/korunáč

kořenáč – parožní stupeň daňka

kostřec (kostrč) – peří nad ocasními péry ptáků

kotel – hlavní komora v jezevčí či liščí noře

kozlice – dlouhá dvouhlavňová palná zbraň s hlavněmi pod sebou (kulová, broková, kulobroková)

kožešina – vydělaná kůže šelem

kožich – kůže šelem krom medvěda

kratiny – vnější pohlavní orgány samčí zvěře spárkaté

krejčík – slabší jelen při tlupě laní ovládané hlavním jelenem

krmeliště – místo, kde je zvěři předkládané krmivo (za účelem přikrmování, nikoliv vnadění)

křížák – srnec šesterák, jehož přední a zadní výsada vyrůstají naproti sobě

kulobrok – dvouhlavňová lovecká zbraň s brokovou a kulovou hlavní

kvorkání – hlas sluky v toku

L

lámání – praskání větviček pod kroky zvěře

lankasterka – lovecká zbraň s vnějšími kohouty

latina myslivecká – přikrášlené a přehánějící vyprávění myslivců

leč – část honitby, ve které probíhá lov

leč poslední – posezení po ukončení honu

lesňák – zajíc zdržující se trvale v lese

letky – dlouhá péra na křídlech zvěře pernaté

letnina – usušené olistněné výhonky stromů a keřů používané k přikrmování zvěře v době nouze

licousy _ prodloužená srst na lících rysa

lístkování – vábení srnčí zvěře pískáním na měkký list

liz – sůl nebo hlína s příměsí soli předkládaná býložravcům

lizák – jazk zvěře spárkaté a psů

lodyha – hlavní osa parohu

lončák – prase divoké ve druhém roce života

lopata – paroží daňka a losa lopatáče

lože – místo kde zvěř jeleí,dančí,srnčí,černá nebo zajíc ležela

lýčí – silně prokrvená a citlivá, krátce osrstěná kůže s množstvím pachových žláz, vyživující rostoucí paroh

lyra – rozprostřený tatrč tetřívka

M

malovánky (otěrky) – bláto otřené divokými prasaty o kůru stromu u kališť

markazín – sele prasete divokého v pruhovaném šatu

maso – svalovina těla volavky, kormorána, racka, dravců a sov

metání – porod mláďat černé zvěře, hlodavců a šelem včetně loveckých psů

mlazina – mladý lesní porost

morda – tlama větších šelem a psů

mordička – tlama lasic

mravenčení – rozhrabávání mraveniště

mrmlání – tišší a hlubší hlas jelena v říji; hlas medvěda

mroukání – hlas veverky a zajíce

myškování – vábění šelem pomocí vábničky myškovačky napodobující pískání hlodavců

N

načínač – pes trhající nebo požírající dohledanou zvěř

naháňka – druh společného honu, při němž se zvěř nahání na střelce, stojícího na určitém stanovišti

náprsenka – světlá skvrna na hrdle kuny

násadec – čelní výrůstek kosti u kořene toulce zvěře dutorohé

nátlačka – způsob společného lovu spočívající v tichém pozvolném nahánění zvěře na střelce

nažina – místo na těle ptáka, porostlé jen velmi řídce prachovým peřím, nebo zcela holé.

nehet – špička zobáku ptáků vrubozobých

nepravidelný / nerovný – mající nestejně vyvinuté parohy, na obou lodyhách rozdílný počet výsad

nos – mají psi a srstnatá zvěř vyjma zvěře spárkaté

O

obeznávat – zjišťovat místo pobytu zvěře

obnova – nová pokrývka sněhu

obojetnice – dlouhá lovecká kombinovaná palná zbraň – broková a kulová hlaveň vedle sebe

obřitek – zadní část kýt zvěře jelenovité

obzorka – dalekohled

odkazování – pohyby běhů zhasínající zvěře

oháňka – ocas dlouhosrstého psa, lišky, vlka

ochoz – pěšinka, po níž zvěř pravidelně přechází

opěrák – střední výsada na parohu jelena a daňka

ostrouhat – činnost, při níž srnec zbavuje parůžky lýčí.

ošlapovati – pojímati samičky pernaté zvěře; kohout bažantí však slepice ostruhuje.

otlučky – místa na dřevinách, otlučená parožím zvěře spárkaté.

ouška – vztyčitelná pírka na hlavě sov.

oznamovač – pes, který dosledovanou zvěř oznámí svému vůdci a dovede ho k ní

P

páráky – spodní dlouhé špičáky divočáků

parukáč – srnec, zřídka jelen, jemuž místo paroží vyrůstá houbovitě pórovitý výrůstek – paruka

pařáty – drápy na prstech dravých ptáků

paše – pastva

peleš – hnízdo dravce

perly – hrbolky na kůži a lodyze paroží

perutě – křídla

pesík – silnější, rovný a delší chlup, vyrůstající z pokožky jednotlivě a přerůstající podsadu

pěšák – bažant jdoucí při honu po zemi

píchák – zobák sluky

pírko – ocas zajíce, králíka a divočáka

pískání – hlas sluky, srny a srnčete

plná – oplozená srstnatá samičí užitková i dravá zvěř

plováky – nohy vodního ptactva – kachen, lysky, kormorána a potápek

pojímání – páření ptáků

pokládání – páření spárkaté zvěře s výjimkou prasete divokého

popelení – povalování hrabavých ptáků v písku nebo prachu

poušky (ohníčky) – červené vypouklé lysinky kolem světel kohoutů tetřeva, tetřívka, jeřábka a bažanta.

povelka – krátká lovecká trubka jednotónová nebo dvoutónová, používaná v lese a při honech.

praporce – prodloužená srst na bězích dlouhosrstých psů.

prášení – kálení zvěře srstnaté a psů

pravidelný (o parozích) – jsou-li oba parohy stejně vyvinuté

právo lovecké – právo lovce na některé části zvěřiny

prče – zajíci prokousané pěšinky v obilí

prk – říjný pach samců spárkaté zvěře

proutek – ocas lasice a hranostaje

prut – ocas krátkosrstého psa a vydry

přebarvovat – línat

předsazení – zamíření před cíl při střelbě na pohyblibý cíl

přepeřování – pelichání

přezka – vnější samičí ústroj některé zvěře srstnaté, feny a kočky

příkradnice – záštita z přirozeného rostliného materiálu, za níž se lovec přikrádá ke zvěři

pucky (kaštánky) – kožní žlázy pod patou zadních běhů jelenovitých

pučnice – úseky nástavců čelní kosti u samců jelenovitých, základ růstu parohů

puk – nevyvinutá výsada na paroží

R

rez – moč zvěře

roček – jednoleté mládě spárkaté zvěře

rochání – hlas daňka v říji

rouno – hříva muflona.

rousy – delší opeření ptačích stojáků sahající až mezi prsty k drápům

rýdovák – ocas dravců

ryj – rypák divočáků

ryjiště (ryjisko) – místo rozryté divočáky

Ř

řevnice (říjnice) – vábnička na jelena

říjiště – místo, na němž se shromažďuje zvěř k říji

S

sádlo – tuk drobné zvěře, šelem a divočáků

sběř – loupeživá zvířata, která nepatří mezi zvěř (toulaví psi a kočky)

sekáč – mladý kňour (2 – 4 roky)

selení – metání selat bachyní

seliště – místo, kde bachyně metala selata (oselila se)

shoz – shozený paroh nebo parůžek

skolení – hlasový projev lišky

skučení – hlas lišky, vlčat, medvíďat

slechy – uši zvěře a loveckých psů

slídění – prohledávání krytin, vypichování zvěře a nadhánění na lovce psy slídiči

spála – tmavá skvrna v okolí žíly říjného jelena nebo daňka

stavit zvěř – zadržet prchající zvěř psem stavičem

stojáčky – nohy pernaté zvěře kromě dropa, krocana a vodních ptáků

strouhat – odírat parůžky o slabší stromy (srnec)

střapec – prodloužená srst v okolí pohlavních orgánů spárkaté zvěře

stříž – střelené části srsti nebo peří

světla – oči zvěře a loveckého psa

svírák – ústní dutina spárkaté zvěře

svírka – pohlavní orgán samičí zvěře jelenovité

Š

šat (roucho) – pokryv těla zvěře

šat svatební – opeření samců pernaté zvěře v době páření

škára – kůže prasat divokých a jezevců

škrabáky – drápy zajíce a králíka

škůdník – útočný jelen či srnec s málo četným parožím

šoulačka – způsob osamělého lovu, při kterém lovec prochází revírem a snaží se opatrně přiblížit ke zvěři

šoulák – lovecká stezka využívaná k soulačce

špičák – parohatá zvěř s parožím bez výsad

štětec – ocas jezevce

štětka (jelení, kamzičí, kančí, zaječí) – svazek dlouhé srsti upevněný do ozdobného toulce

T

teplá stopa – čerstvá stopa

terček – samec loveckých dravců

těžká – březí samice spárkaté zvěře

tikání – hlas kuřat hrabavé zvěře

tlama – ústní dutina velkých šelem

tlapa – chodidlo medvěda, jezevce, rysa

tlapka – chodidlo zajíce, králíka, drobných šelem a psa

tlumení dravé zvěře – úprava početního stavu dravé zvěře

tlupa – skupina spárkaté zvěře

tok – sexuální chování ptáků předcházející páření

tokaniště – místo, na němž ptáci hromadně tokají

trávník – žaludek přežvýkavců

trháky – nejvyšší stoličky v chrupu šelem a psů

trojáček – dlouhá lovecká palná zbraň se dvěma brokovými hlavněmi a jednou malorážkovou

troják – dlouhá zbraň se dvěma hlavněmi brokovými a jednou kulovou

troják dvojákový – dlouhá palná zbraň se dvěma hlavněmi kulovými a jednou brokovou

trojče – dlouhá palná zbraň s hlavní brokovou, kulovou a malorážkovou

tříšť – střelou roztříštěné části kostí

U

uhlířka – tmavě zbarvená liška

uchvácení – zmocnění kořisti dravou zvěří

újeď – návnada na dravou zvěř

újediště – místo, kam se ukládá újeď

újednictví – nemyslivecký způsob lovu využívající chovatelské výsledky sousední honitby

újedník (záškodník) – lovec zmocňující se kořisti nemysliveckým způsobem

úlomek – větvička dřeviny využívaná při úspěšném lovu (jednovýhonkový, třívýhnkový, pětivýhonkový)

ustalování zvěře – práce ohaře, při níž navětřenou zvěř oběhne a vystavuje ji proti lovci

V

vábení – napodobování hlasu zvěře při lestném způsobu lovu k přivábení zvěře vábničkou

václavka – husa polní

varování – hlas zvěře, při kterém upozorňuje jedince svého druhu na nebezpečí

trávník – žaludek přežvýkavců – daněk se slabým lopatovitým parožím

vázání – uchopení kořisti a držení loveckým dravcem

vesla – nohy vodních ptáků a vydry

větevnice – kuna lesní

větrník – nos spárkaté zvěře kromě divočáka

větření – hledání čichem

větřidla – látky sloužící k přilákání zvěře vůní

vidlák – samec parohaté zvěře s dvěma výsadami

vlčník (vlčí výsada) – výsada parohu jelena, která někdy vyrůstá mezi opěrákem a korunou

vlna – srst zajíce a králíka, krátká srst prasete divokého

vnadiště – místo, kde se zvěři předkládá návnada

vodění mláďat – rodičovská péče zvěře o mláďata

vrh – rození mláďat šelem, psů a hlodavců, též používáno pro všechny mláďata

vruby – roční přírůstky na toulcích rohaté zvěře

vřeštění – naříkavý hlas zajíce, rysa a kuny

vřeštidlo – vábnička napodobující vřeštění zajíce

vsuk / vjezd – vstup do nory

vybarvit – vykrvácet

výbojník – jelen nebo daněk ovládající říjiště

vydávání – štěkání

výhoz – nejedlé vnitřnosti zvěře

vyježděná nora – uhlazená stálým užíváním

vylétaný dravec – plně schopný letu

vylomit se – hlučně vyrazit z houštiny

výlož – vyložení ulovené zvěře po ukončení každé leče

vypěšit – zasáhnout letící pernatou zvěř do stojáčku

vypíchnout – vyplašit zvěř z lože

výpraš – výkaly pernaté zvěře

výřad – vyložení zvěře po ukončení honu

vyslídit zvěř – nalézt zvěř – o psu

vystavování – znehybnění ohaře při navětření zvěře

vysoká zvěř – jelení zvěř

výstražka – druh zálomku

vývrh – vnitřnosti zvěře (jedlý drob a nejedlý výhoz)

vývrtkáč – srnec či jelen s parožím do tvaru vývrtky

vývržek – nestrávené zbytky potravy dravce nebo sovy

Z

zábrk – hlasový projev tetřeva po zahřadování

zadina – odpadové znečištěné obilí

záhryz – větve dřevin předkládané v zimě zvěři

zahřadovat – vylétnout a usadit se na hřadovním stromě

zajistit – dorazit živou lapenou nebo postřelenou dravou srstnatou zvěř úderem holí

zajít – zahynout bez zužitkování

záleh – místo, na němž zalehla zvěř

zalícení – přiložení pažby zbraně k líci

zálomek – větvička sloužící označení místa nebo k předání jiného signálu (čekací, hlavní, nástřelový, stopový, příčný, stanovištní, výstražný)

zalomit – označit zálomkem

zámek – chrupavčité spojení pánevních kostí spárkaté zvěře

zamření – odležení zvěřiny

západ (zapadnutí) – přílet do krytu

zapeřit – poraněnou pernatou zvěř usmrtit zaražením ostrého hrotu (dříve silného brku) do vazu zvěře

zápory – hluboké šlépěje zvěře na místě nástřelu vzniklé při zásahu zvěře

záraz – usmrcení poraněné zvěře zaražením nože do vazu

zasádlený – tučný (medvěd, jezevec před ulehnutím k zimnímu spánku)

zásyp – krmné zařízení pro pernatou zvěř pro podávání jadrného krmiva

zatahovat – klidně vstupovat do krytu

závodčí – myslivec zavádějící střelce při společném lovu

zbujník – srnec nebo jelen útočící na člověka

zejk – ostrý hrot v horní čelisti sokolovitých

zhasnout – zemřít

znaky pobytové – jakékoliv stopy prozrazující přítomnost zvěře

znamení nebeská – pobytová znamení, jež jelen zanechává parožím na vegetaci

zoban – zobák dravých ptáků

zpátečník – starý jelen nebo srnec, který již nasadil paroží horší než v předchozím roce

zradit zvěř – splašit zvěř při lovu

zrcátko – pestře zbarvená pírka ručních letek některých ptáků (např kachna divoká)

zrůdník – samec parohaté zvěře s nenormálním parožím

zůstat v ohni (v ráně) – zhasnou na místě, kde byla zvěř zasažena

zvěřina – maso a jedlé vnitřnosti zvěře

zvonit – kývat prutem – o psu

Ž

žíla – pohlavní orgán samčí zvěře srstnaté (pyj)

žír – potrava srstnaté zvěře sbíraná ze země

žvechtání – hledání potravy zobákem ve vodě